Narodila jsem se 13. září 1958 v Karlových Varech. Od roku 1962 žiji v Litvínově, kde jsem

vystudovala gymnázium a dále pak Střední pedagogickou školu v Litoměřicích. Nastoupila jsem

do zaměstnání jako učitelka v mateřské škole a v letech 1993 až 2002 jsem pracovala jako

ředitelka mateřské školy.

Malováním jsem se začala zabývat již ve školním věku. V osmdesátých letech jsem pro sebe

objevila naivní umění. Začala jsem dělat miniatury a později jsem přešla k obrazům větších

rozměrů. V současnosti se naplno věnuji malování. Spolupracuji s Docela velkým divadlem v

Litvínově. Navrhla jsem a zrealizovala scény pro představení „Ta naše písnička“, „Dokud se

zpívá“, „Princezny jsou na draka“ a „Švec Rumcajs“. V roce 2000 jsem získala 1. místo na

veletrhu Region tour v Brně za plastickou mapu mosteckého regionu a 1. místo v projektu

„Zdravá výživa“ na celostátní soutěži v Jihlavě. Ilustrovala jsem dětskou knihu a CD „Vítejte na Mostecku“, knihu pro

Scholu Humanitas „Příběh lentilkové školy“, uživatelskou příručku pro podvojné účetnictví a namalovala obálku CD

„Staré město“ folkové skupiny Stráníci.

S radostí jsem pomohla svojí ilustrací na projektu „Obnova zámku Ahníkov na Chomutovsku“ a při aktivitách k

ukončení těžby hnědého uhlí na Mostecku.

Moje obrazy jsou v soukromých sbírkách v Německu, Dánsku, Francii, Kanadě, USA, Japonsku a v JAR.

Maluji to, co mám ráda, objevuji pro sebe krajinky, městečka a lidi. Inspiraci nacházím všude kolem sebe, fotím si různá

náměstí, procházím se krajinou a vnímám atmosféru okolí. Zajímají mě pocity osamělých žen, vztahy mezi mužem a

ženou.

Jako autodidaktik se necítím vázána konvencemi, perspektivou a kompozicí. S barvami si hraji, míchám je a hledám

různé tóny. Někdy se snažím o poetičnost, lehký žert, něžnost či erotiku. Všímám si obyčejných věcí, přirozenosti a věnuji

se detailům.

Od r. 2004 se pravidelně zůčastňuji sochařských sympozií v Boleboři na Chomutovsku a tam jsem si oblíbila práci se

dřevem a naučila jsem se pracovat s řetězovou pilou a dláty………..vzniklo tak několik soch o výšce 2 m.

Od r. 2007 jsem začala koketovat s abstrakcí a při tvorbě prožívám netušené vzrušení a dobrodružství. Jsem pak už jen

moc zvědavá na reakce pozorovatelů. Stejné napětí a radost z práce mám při tvorbě keramiky. Dělám většinou

objekty, které jsou „k ničemu“, jen k pokoukání a potěšení.

Vaše